Nejvodnatější řeka světa: Amazonka a fascinující fakta

Někdy si člověk myslí, že nejdelší řeka je automaticky i ta nejvodnatější. Není to tak. Nejvodnatější řeka na světě je Amazonka. Ta zvládne odvést do oceánu víc vody než jakékoli jiné vodní toky. V jednom jediném okamžiku Amazonka vypustí do Atlantského oceánu tolik vody, že by naplnila přes sto tisíc olympijských bazénů denně.

Proč je tohle vůbec zajímavé? Průtok vody v řece říká hodně o tom, jak moc může ovlivnit přírodu kolem sebe, klima nebo třeba dopravu lodí. Amazonka není jen nějaká široká voda v džungli, je to obrovská tepna, která zásobuje život pro miliony druhů živočichů, rostlin, a samozřejmě lidí. Když mluvíme o vodnatosti, nejde jen o délku řeky, ale hlavně o množství vody, které proudí každou sekundu v jejím korytu.

• Co znamená nejvodnatější řeka
• Proč je Amazonka rekordmankou
• Jak se měří průtok řek
• Porovnání s dalšími velkými řekami
• Extrémní podmínky v Amazonce
• Tipy na sledování řek a jejich významu

Co znamená nejvodnatější řeka

Když se mluví o tom, která řeka je nejvodnatější, nehraje roli, jak je dlouhá nebo široká. Rozhoduje takzvaný průtok, což je množství vody, které řekou proteče za jednu vteřinu. Tento údaj se nejčastěji uvádí v kubických metrech za sekundu (m³/s).

V praxi to znamená, že nejvodnatější řeka je ta, která dokáže přenést nejvíc vody najednou. Odborníci zjišťují průtok dlouhodobým měřením speciálními přístroji. Třeba u Amazonky (která je nejvodnatější), bylo v ústí do Atlantiku naměřeno kolem 209 000 m³/s. Pro srovnání, náš Labe má u ústí do Severního moře průtok jen asi 870 m³/s.

Hodí se mít na paměti, že velikost průtoku závisí i na tom, kolik vody do řeky přiteče z okolí – tedy z dešťů, tajícího sněhu nebo menších přítoků. V období dešťů může být rozdíl několikánásobný. Proto je sledování průtoku důležité třeba při povodních nebo plánování staveb na řece.

"Voda z řek dokáže měnit krajinu rychleji než led nebo vítr. Nejvodnatější řeky světa jsou zásadní pro přežití celých ekosystémů." – Národní geografická společnost (National Geographic)

• Průtok = množství vody za vteřinu
• Jednotka je kubický metr za sekundu (m³/s)
• Nezáleží na délce nebo šířce řeky
• Měření pomáhá chránit před povodněmi

Takže až příště někdo zmíní "největší řeku", zeptejte se, jestli myslí délku, nebo právě průtok – možná vás odpověď překvapí.

Proč je Amazonka rekordmankou

Amazonka se právem pyšní titulem nejvodnatější řeka na světě. Průtok v jejím ústí dosahuje v průměru 209 000 m³ za sekundu, což je rekord, kterému se ostatní řeky zdaleka neblíží. V jednu chvíli zvládne Amazonka poslat do oceánu víc vody než další čtyři největší řeky dohromady.

Co za tím stojí? Především obrovské povodí. Amazonka odvádí vodu z více než 7 milionů kilometrů čtverečních. V této oblasti padá ročně kolem tří metrů srážek, což je pro většinu světa naprosto nepředstavitelné číslo. Další zajímavost je, že do Amazonky přitéká zhruba 1 100 větších i menších řek a říček. To znamená, že neustále dostává novou vodu prakticky ze všech stran, což zajišťuje nepřetržitý obrovský průtok vody.

V období dešťů může být Amazonka široká i přes 40 kilometrů. K tomu všemu má i extrémně nízký spád – řeka je pomalá a široká, což znamená, že voda se v ní dlouho "zdržuje" a neodtéká rychlým tempem pryč. Výjimečnost Amazonky je vidět i v tom, že dokáže několikrát během roku měnit svůj tvar a některé její přítoky dokonce na pár kilometrů tečou zpět.

Silný průtok vody v Amazonce ovlivňuje jak životní podmínky uprostřed džungle, tak i ekosystémy daleko od jejího hlavního toku. Právě proto si Amazonka zaslouží reputaci nejvodnatější řeky planety — s obrovskou rezervou před konkurencí.

Jak se měří průtok řek

Když někdo řekne „nejvodnatější řeka“, vztahuje se to na množství vody, které řeka přepraví za jednu sekundu. Tomuto množství se říká průtok a udává se většinou v metrech krychlových za sekundu (m³/s). Není to číslo, které by stačilo jednou někde změřit – průtok se může měnit sezonou, počasím nebo tím, jak moc prší na horním toku.

Nejběžnější způsob měření průtoku funguje vlastně docela jednoduše: změří se šířka řeky, průměrná hloubka a rychlost proudění vody. Výsledek se vynásobí dohromady. Rychlost vody se často zjišťuje pomocí speciálních měřicích přístrojů – třeba jednoduchým ponorem plováku nebo moderním sonarovým měřičem, co zvládne hodnoty snímat automaticky.

• Šířka řeky: změří se napříč řeky v konkrétním místě
• Průměrná hloubka: změří se hloubka na několika bodech a zprůměruje se
• Rychlost proudu: měří se plavákem nebo speciální sondou

Vědci totiž potřebují hodně přesná čísla, takže stejný úsek řeky měří třeba i několikrát do roka a na různých místech. Průtok se kontroluje hlavně v obdobích tání sněhu, jarních dešťů nebo během povodní. Pro extra přesnost mají řeky na klíčových bodech automatické stanice, co data posílají on-line přímo hydrologům.

Díky těmto metodám expertům neunikne, když se někde voda najednou rozlije nebo dojde na sucha. A nejen odborníkům – když víte, jak je například nejvodnatější řeka silná ve srovnání s ostatními, je to vlastně dost praktické i z pohledu varování před povodní nebo plánování dalších aktivit na řece.

Porovnání s dalšími velkými řekami

Amazonka je úplně jinde než ostatní řeky, pokud jde o množství vody. Ale kolik toho zvládnou další známé řeky, třeba Nil, Mississippi nebo Jang-c’-ťiang? Občas se o nich mluví v souvislosti s délkou nebo ekonomikou, jenže co se týče proudu vody, mají k Amazonce daleko. Skvěle to ukazuje čísla v tabulce, která srovnává průměrný průtok vody (v kubických metrech za sekundu), tedy klíčovou hodnotu.

Jak je vidět, nejvodnatější řeka na světě Amazonka s obrovským náskokem drtí všechny ostatní. Druhý Kongo vodu se skvělým průtokem, ale pořád je to přibližně pětkrát méně než Amazonka. Nil je sice slavný svou délkou, ale z hlediska množství vody je skoro "potok" v porovnání s jihoamerickými obrazy.

Při takovém rozdílu i malý přítok Amazonky překoná celý Nil, co se průtoku týká. To je v praxi zásadní třeba pro místní dopravu, rybolov nebo přežití na obrovském území v srdci Jižní Ameriky. Když to člověk vidí v číslech, je jasné, že Amazonka hraje v globálních vodních tocích úplně jinou ligu.

Extrémní podmínky v Amazonce

Amazonka to fakt nemá jednoduché. V období dešťů stoupá hladina řeky až o 12 metrů, což je asi jako čtyřpatrový dům. Okolní prales se částečně zaplaví, takže některé stromy mají pod vodou i kořeny. Zvířata jako kapybary, anakondy nebo různé druhy ryb se tomu přizpůsobila a zvládají v těchto podmínkách přežít. I domorodci mají chýše na kůlech, aby jim bydlení nezmizelo pod vodou.

Pro představu, Amazonka protéká územím s největším tropickým deštným lesem světa a v deltě se její šířka roztahuje až na 300 kilometrů. Ve srovnání: Vltava v Praze má na šířku kolem 100 metrů. Díky této šířce a šílenému průtoku může Amazonka zcela změnit krajinu během pár měsíců.

Jak extrém to skutečně je? Mrkni se na pár zajímavých čísel v tabulce:

Výzvou jsou také nejvodnatější řeka a obří množství naplavenin. Tyto podmínky dělají z Amazonky místo, kde je třeba být neustále ve střehu. Loď si tam bez zkušeného kapitána raději neber, jinak tě proudy a plovoucí stromy snadno dostanou do úzkých.

Tipy na sledování řek a jejich významu

Sledování řek není jen pro vědce. Každý si může najít něco zajímavého – od sledování vodních stavů třeba při plánování výletu, až po online kamery u velkých toků. S řekami se dá dobře seznámit i online, bez gumáků a mapy v ruce.

• Národní hydrometeorologický ústav (v Česku například hydro.chmi.cz) ukazuje aktuální průtoky a stavy řek na mapě. Najdeš tam i historické rekordy přímo po kliknutí na vybranou řeku.
• Google Earth nebo Mapy.cz ti dají rychlý pohled na koryto i okolí největších světových řek.
• Online webkamery nad řekami dnes fungují třeba na Labi, Vltavě nebo dokonce právě u Amazonky. Můžeš sledovat povodně, lodní dopravu, a někdy i pohyb zvířat.
• Když tě zajímá význam řek, podívej se, jak zásadně ovlivňují život kolem sebe. Řeky jako Amazonka jsou domovem pro víc než 3 000 druhů ryb a obsluha přibližně 20 % sladké vody, která denně teče do oceánů na celé planetě.

Pro přehled, jak moc se jednotlivé řeky podílejí na celkovém přítoku vody do moří a oceánů, mrkni na tabulku:

Sledovat řeky je praktické třeba i při plánování turistiky, rybaření nebo vodáckých expedic. Aktuální data o průtoku a stavu hladiny ti ušetří dost starostí. A pokud tě zajímá ekologie, zjistíš díky těmto údajům, jak se mění svět kolem nás—třeba kvůli suchu, tání ledovců nebo velkých stavbách.