V jednom z horkých srpnových dní jsme s dětmi stáli na hrázi přehrady Kníničky, Karel u nohy rozmatlával bahno holí. Klára se ptala: „Kam ta řeka teče dál?“ Nešlo jen o „kam“, ale o celý příběh vody, která někdy plní našim potokům a řekám břehy, jindy odchází úplně. Znáte ten pocit, když přijdete k vodě a přemýšlíte nad tím, kde vlastně začíná? Kde končí? Právě tady začíná fascinující svět povodí. Je to mnohem víc než jen území kolem řeky na mapě.
Co je to povodí a jak ho poznáte v krajině
Povodí je území, ze kterého veškerá voda stéká do jedné hlavní řeky nebo jezera. Můžete si ho představit jako obrovskou mísu, kam se sbírají všechny kapky deště, roztátý sníh, potůčky i odtok ze svahů. Povodí není viditelné stejně jako řeka samotná, ale jeho hranici (tzv. rozvodí) často poznáte, pokud vylezete na vyšší kopec nebo hřeben. Při procházce Vysočinou je jasně vidět, jak některá voda teče k Sázavě a jiná na druhou stranu směrem k Dyji.
Povodí se dále dělí na menší celky – pod-povodí a mikropovodí. Když na mapu zakreslíte všechny řeky a potoky, můžete sledovat, jak jsou jako cévy v těle propojené. Všechna malá povodí nakonec vytváří ta úplně největší – třeba povodí Moravy nebo Labe. V Česku se toho dá krásně využít při plánování výletů nebo při hledání zajímavých míst. Stačí sledovat tok a najít všechna její zákoutí, tůně, meandry i obdobné poklady.
Rozvodí je zvláštní hranice, která určuje, do kterého moře voda nakonec steče. Málokdo ví, že třeba v lesích mezi Novým Městem na Moravě a Žďárem nad Sázavou se rozhoduje, jestli kapka vody zamíří do Severního, Baltského, nebo Černého moře. Po republice je rozvodí označeno kamennými patníky, které najdete při některých trasách – úplný poklad pro hravé děti.
Vědci a geodeti určují povodí pomocí map a výškových údajů. Pomocí speciálních softwarů dnes modelují, kam přesně bude voda stékat při dešti, povodni nebo velkém tání. Velká česká povodí jsou Morava, Labe a Odra. Tabulka níže ukazuje přibližné plochy těchto hlavních povodí v Česku.
| Povodí (řeka) | Rozloha na území ČR (km²) |
|---|---|
| Labe | 49 933 |
| Morava | 26 658 |
| Odra | 6 266 |
Každý kout naší země patří do nějakého povodí. Lidé po staletí poznávali a pojmenovávali hranice nejen podle kopců a lesů, ale hlavně podle toků a povodí. V tom je i kousek krásné tradice naší krajiny.
Proč má povodí v přírodě zásadní význam
Povodí o všem rozhoduje potichu a neviditelně. Stanovuje, kudy půjde voda, což má obří dopad na lesy, pole, rybníky i malé obce. Právě podle toho, do jakého povodí patří, vypadají jednotlivé krajiny naprosto jinak. V Beskydech je území prudší a voda stéká rychle do řek, zatímco například v Polabí teče pomalu rovinou a rozlévá se do mokřadů.
Když přijde přívalový déšť, povodí určuje, zda voda rychle stéká pryč, nebo jestli se cestou vsakuje do luk, lesních tůní a rybníků. Proto jsou některá povodí častěji ohrožená povodněmi. Tenhle pohled mají rádi lidé, co staví protipovodňová opatření. Když znáte hranice povodí, můžete přesně určit, kam má cenu postavit hráz nebo vysadit mokřad, kam naopak nechat vodu odtéct volně.
V přírodě ovlivňuje povodí také půdu a rostlinné druhy. Každé povodí má trochu jiné složení vody díky půdě, kterou voda protéká. Jiná je voda z povodí Dyje, čirá a často s vápníkem, než třeba voda z beskydských povodí, která je kyselá a tmavá od rašeliny. Rostliny a živočichové přesně cítí tyhle rozdíly a podle toho v jednotlivých povodích rostou lišící se druhy trav, mechů nebo i ryb. Povodí dokáže ovlivnit dokonce mikroklima, protože velké vodní plochy mají ochlazující efekt – v létě se tak v okolí řek můžete zchladit i uprostřed parních dnů.
Věděli jste, že povodí fungují jako přírodní filtry? Voda, která prochází skrze lesy a mokřady v horní části povodí, je mnohem čistější, než když teče z pole, kde jsou hnojiva. Proto se v posledních letech tolik obnovují mokřady a tůně – zlepšuje to právě čistotu vody v celém povodí.
Povodí v každodenním životě a praxi
Povodí není jen akademický pojem. Když stavbaři plánují most přes Svratku, agronomové pole u Nechanic, projektanti čističky někde u Berounky, vždy se ptají: „Do jakého povodí patříme?“ Může se zdát, že to je jen forma byrokracie, ale pravda je, že povodí ovlivňuje záplavy, zásoby pitné vody i to, kdo platí za údržbu řeky.
Když vyrazíte na výlet k řece s dětmi, zkuste najít, odkud voda přichází a kam míří. Mapy povodí jsou běžně dostupné – někdy bývají i na naučných stezkách. Když víte, v jakém povodí jste doma, můžete malým dětem vysvětlit, proč není jedno, kam vylijí zbytek limonády či proč má smysl uklízet podél potoka odpadky.
Správa povodí řek (v Česku státní podniky Povodí Vltavy, Povodí Moravy, Povodí Ohře apod.) řeší například čištění koryt, protipovodňové hráze nebo zadržování vody v suchých létech. Tyhle firmy spravují jezy, přehrady a reguluji tok hlavních řek. Týká se to nejen velkých aglomerací, ale i malých vesnic. Vždy když se staví nový most, úprava nábřeží, nebo třeba rybník pro koupání, přichází do hry otázka – jaký bude dopad na celé povodí.
Šikovné je také vědět, že vody v povodí umí být záludné. V místech, kde se stýkají dva velké toky, hrozí tzv. společné povodně, kdy se voda setká ve špatný okamžik. Právě proto se sleduje, kde mohou být úzká hrdla a kde je třeba včas posílit ochranu.
Z orientace v povodí můžete vytěžit i při sportu nebo turistice. Rybáři dobře vědí, že konkrétní povodí mají různé druhy ryb – štika z Berounky je prostě jiná než kapr z Moravy. Cyklisté zase využívají, že některé cyklotrasy vedou přes hranice povodí a nabízejí tak krásné výhledy i různorodý terén. A pokud milujete dobré víno, vězte, že i vinice rostou nejlépe tam, kde voda v povodí přirozeně zadržuje vláhu.
Jak poznat, ve kterém povodí jste: praktické tipy a zajímavosti
Poznání povodí začíná často doma za humny. Pokud bydlíte poblíž Svratky, Svitavy, Bečvy nebo Vltavy, najděte si na mapě, kde pramení vaše řeka a kudy protéká. Pomocí online portálů jako Hydroatlas nebo stránky Českého hydrometeorologického ústavu můžete snadno dohledat, do jakého povodí vaše ulice spadá.
Pokud chcete povodí ukázat dětem nebo si sami zkusit praktický test, dejte do dvou sklenic po trošce hlíny z různých míst své obce – jedna z kopce, jedna od potoka. Přilijte vodu a sledujte, jestli steče dolů rychle, nebo jestli dlouho prosakuje. Rozdíly v toku ukazují, zda je místo v horní části povodí (rychlý odtok), nebo v dolní části (pomalejší průtok a větší nánosy).
V horách, například v Jeseníkách nebo Krkonoších, najdete na některých hřebenech rozvodní kameny s vytesanými šipkami – jedna ukazuje do povodí Labe, druhá do povodí Odry. V Česku máme dokonce tzv. trojmezí, kde se setkávají tři hlavní evropská rozvodí: u pramene řeky Králický Sněžník stéká voda do tří různých moří. To je fascinující, že?
Tady je několik tipů, jak povodí vnímat v každodenním životě:
- Stáhněte si aplikaci Mapy.cz a sledujte koryta řek a potoků, často jsou zobrazené i rozvodí.
- Při výletech hledejte informační tabule s mapkami povodí – bývají na mnoha místech CHKO a NP.
- Podívejte se po okolí, jestli nenajdete patníky nebo staré rozvodní kameny – děti to milují jako schovku.
- Při povodních sledujte zprávy o tom, ve kterém povodí je největší srážka a kde voda hrozí vystoupit z břehů.
- Pokud budete fotit vodu, zkuste zachytit tok od pramene až po ústí a porovnat změny v okolní krajině.
Malý bonus pro zvídavé: Většina území východní Moravy spadá do povodí Dunaje (přes Moravu), kdežto západní a severní Čechy jsou doménou povodí Labe. Jediná Odra odvádí vodu z menšího kousku na severu. Takže až zase budete stát nad mapou a sledovat modré čáry řek, zkuste to brát trochu jako detektivku – kde se ta vaše řeka ztrácí, a jestli nakonec neskončí někde na pobřeží Baltu nebo v černomořské deltě Dunaje. Povodí není nuda – je to jeden ze základních příběhů naší krajiny, která je stále v pohybu – a my jsme její součástí.
